V rychlosti.

12. března 2017 v 11:57 | Loluo |  Ðeníčky


Z mého víkendu nezbylo skoro nic. V sobotu jsem doháněla spánkový deficit způsobený školním večírkem, na kterém jsem (nevím jakým zázrakem) vydržela do tří ráno. - aby si nikdo nemyslel, že jsem nějaká lehká pubertální děva, chci jen říct že jsem nic nepila ani nehulila. čistá jako slovo Boží, přísahám
A dnes jsem se chtěla učit, jenže.. nějak to všechno nestíhám pobrat. Musím se rychle sbalit do školy a vyjet už ve dvě místo sedmi odpoledne. Jedeme dřív za bratrem, abychom stihli návštěvní dobu v blázinci. Minulý týden se tam úspěšně přestěhoval. Zatímco já byla vesele ve škole, on doma skoro umřel. A víte co, že by mi rodiče třeba dali nějak vědět ,,Hej, tvůj brácha je v blázinci! Není to cool?" to je pro ně najednou ta nejobtížnější věc na světě.
Rodiče a sestra už za ním byli několikrát, já jsem tam zatím ještě nebyla. A ani tam moc jít nechci... no, aspoň se podívám kde budu za pár let bydlet.
Ani nevím komu bych se tak mohla svěřit, všichni moji kamarádi jsou tak nějak mimo mě. Jediný, kdo byl ochotný mě vyslechnout, byl můj žid. Jsem moc ráda, že někdo jako on existuje, i když se zatím neznáme osobně. Doufám, že až se uvidíme nic se nezmění - znáte jak to bývá..
Moje nejoblíbenější zvířata jsou teď medúzy. Jsou fakt moc krásný! Mají tak estetický tvar a nádherné barvy, přímo si říkají o pozornost.

A jak se máte vy? Co je vaše oblíbené zvíře a proč?

Mějte se hezky.
 

TBR přečteno za únor 2017

1. března 2017 v 21:05 | Loluo |  Knihy

Mám ze sebe fakt radost, protože leč měl únor jen 28 dnů, přečetla jsem osm děl, yay!
V březnu bych ráda dočetla Pána prstenů I., cestovního průvodce po Israeli, biblické příběhy ve slovenštině a Manuál pro partyzány 1947 (tleskám svému výběru, který očividně postrádá logiku a jakoukoli návaznost)

1. Proměna - Franz Kafka
Katastrofální povídka o proměně mladého muže živícího rodinu v brouka. Nemůže chodit do práce, ostatní se ho štítí a vězní jej v malém pokojíku. Postupně tu místnost vystěhují, brouku se nedostává péče a jídla. Rodina strádá kvůli nedostatku peněz, nastávájí všemožné zvraty. Tohle je dle mého povinnost přečíst ať už jste kdokoliv.

2. Ten, kdo stojí v koutě - Stephen Chobsky
Legrační a dojemné dopisy dospívajícího kluka, který je trochu zvláštní a všechno si moc bere. Jo, tahle kniha se četla moc pěkně. I když je YA žánru, není úplně stupidní a může si ji klidně přečíst i někdo starší.

3. - 4. Bílá nemoc, R.U.R. - Karel Čapek
Dvě divadelní hry mého oblíbeného českého autora. Kdybych je měla porovnat mezi sebou, Bílá nemoc se mi líbila více. Čapkovo dílo celkově je naprosto geniální. Rozumí politice a lidské ješitnosti, dokázal předpovědět nástupy budoucích režimů a taky jejich postupný dopad na společnost, přes to že začátek se naopak zdál neškodný. Inteligentní četba, opravdu doporučuji všem, koho zajímá aktuální dění ve světě. (možná jsou jeho dílá už stará 80 let, ale při čtení až mrazí z toho jak MOC měl -a pořád má- pravdu)

5. Sofiin svět - Jostein Gaarder
Dějiny filozofie zakomponované do fakt příšerného, lehce pedofilního příběhu. Díky bohu byla pořád filosofie to hlavní, dobře napsaná, pochopitelná pro úvod do základů.

6. Robinson Crusoe - Daniel Defoe
Tohle je tak otřepaná klasika, že to nemusím komentovat.:D

7. Deníky Leonarda da Vinciho
Jedno říct musím - tenhle člověk věděl všechno. Plno poznámek ke všem oborům a vědám, pár z nich se mi i hodilo. Myslím, že je dobré si alespoň část jeho poznatků projít.

8. 40 dní pěšky do Jeruzaléma Ladislav Zibura
Zábavný cestopis českého poutníka, taková oddechovka plná humoru na každém listu. Po stránce faktu a informací se toho člověk o zemích nic moc nedozví, ale musím říct, že naopak je bohatá po té "humánní a emocionální" stránce. Zibura mi dokázal lépe než kdokoliv jiný přiblížit každodenní život a chování obyvatel Turecka (za což moc díky!). Taky byly fajn motivační chvilky, které byly opravdu MOTIVAČNÍ, žádné klišé. << POVINNOST PŘEČÍST!

Co jste přečetli vy?:)

Vize štěstí

16. února 2017 v 13:09 | Loluo |  Ðeníčky

Taky už cítíte to jarní slunce? Ač jsem zatvrzelý milovník zimy a mrázu, poprvé v životě toho mám už dost a na jaro se fakt těším. Možná z části proto, že na privátě nám pořádně nefunguje topení a je tam zima jako v utečenském táboře na Ukrajině. Když se jdu sprchovat mám pocit, že přimrznu k dlaždičkám na zemi. Moji postel bych tam určitě nepopisovala jako "teplý pelíšek", spíš bych jí říkala "díra v zemi".
Už mě to ve škole vážně unavuje. Snad je to mrzutostí z počasí, ale řekla bych, že ono na tom má minimální podíl. Prostě mě to tam nebaví.:D Ještě tři roky a půl roku a můžu jít svobodně kamkoliv budu chtít. (a nejsem jediná, kdo už takhle odpočítává)
Přemýšlím, čím si zpestřit dny, aby mi čas rychleji ubíhal. Je fakt, že kvůli zimě se nemůžu jít ven ani na hodinku projít a musím místo toho být zavřená v tom odpudivém malém pokojíku. Vidím to tak, že jakmile se oteplí, půjdu se do parku válet v trávě a hrát na klavír, který tam (doufám!) zase přivezou. Budu plánovat své cesty po světě, číst a psát a spát a malovat a dělat cokoliv dokud zázračně neuběhnou celé ty tři roky. Jo, mám jisté vize.:D
Pak se přihlásím na konzervatoř nebo na vysokou, anebo klidně na oboje a tentokrát půjdu jen tam, kam mě srdce táhne. Na druhou stranu - jsem ráda, že chodím sem. Aspoň jsem zjistila, co dělat nechci.

Co vaše studium/práce? Ovlivňuje vás počasí?
Mějte se hezky.
 


Na nebesích hvězda

12. února 2017 v 22:25 | Loluo |  Ðeníčky
Pořádně nevím jak začít, vlastně ani přesně nevím co chci napsat.
Posledních pár měsíců planu láskou k Israeli. Židé, hebrejština, bible, jejich hudba, armáda, krajina.. aa, stačí mi jen vidět Davidovu hvězdu a můžu se zbláznit. Na moje podivné zájmy si už všichni nějak zvykli.
Napadlo mě, že bych mohla na výšce studovat hebraistiku. Chtěla bych se do Israele podívat, vlastně spíš přestěhovat, vzít si nějakého žida a žít s ním až do smrti. (a ještě déle)


Mám rádost, že se mým rodičům tahle moje "záliba" líbí. Jsou jinak celkem rasisti.
Dopisuju si s jedním Israelcem. Je vážně zajímavý, má smysl pro humor a i přes angličtinu si hodně rozumíme. Můžu si s ním psát jen o víkendu, když jsem doma a mám internet. Nebo ve škole, kde každou přestávku obětuji jedné zprávě pro něj ze školního počítače. A další hodinu přemýšlím nad tím, na co bych se ho mohla zeptat.
Nemůžu na něj přestat myslet. V jeden moment jsem šťastná a rozesmutněná zároveň.. protože PROČ musí být tak tak daleko?


Ale za pár měsíců chce s kamarády projet Evropu a uvidíme se. Ničím jsem si nebyla nikdy jistější. Mám tušení, že tohle je někdo, na koho čekám už dlouho, ať je to kdokoliv a přinese mi štěstí či opak.
Nevím jak zaměstnat svou mysl, aby pořád neodbíhala do neznámých končin. Myslím, že momentálně to stejně nebude možné.
Mějste se hezky

TBR přečteno za leden 2017

8. února 2017 v 23:47 | Loluo |  Knihy

1. Uvnitř mé hlavy - Francesca Zappia
Po dlouhé době typická YA kniha. A abych řekla pravdu, sedla mi do nálady. O dívce se schizofrenií, která se dostává do různých vtipných situací, lásce ke školnímu outsideroví, osudových zvratech a zatracené výsledkové tabuli. Ta tabule - k tomu se váže celkem příběh a pokaždé, když o ní byla v knize řeč, jsem umírala nad tou bizarností smíchy.:D Byla darována škole před x lety, když byl ještě její nynější ředitel studentem, a spadla na holku, která se mu líbila. (holka to nepřežila, ale co, tabuli pověsili zpět) Mezitím student dospěl a v aktuálním příběhu už byl ředitelem.. tabuli ručně leštil a nechal ji pokrýt zlatem.. prostě nehorázná kravina, ale má ode mě body navíc.:D

2. Anna - Justus Pfaue
Další YA kniha! Tentokrát se s nimi roztrhl pytel. Tento příběh, o mladé baletce, která se po autonehodě učila znova chodit a stala se z ní slavná baletka.. no, už samotný námět dává knize pody dolů a zpracování mě moc nevzalo. Taková akorát průměrně napsaná kniha, pro zkrácení dlouhé chvíle.

3. Tracyho tygr - William Saroyan
Četla jsem to už po třetí - a konečně jsem toto dílo pochopila. K některým knihám je třeba vyzrát. Zárověň si můžu odškrtnout další knihu z maturitního seznamu.
Celý příběh probíhá velice stručně a rychle, autor hodně pracoval se symbolikou, jednoduchostí sdělení a intenzivními pocity. Byla třeba trochu opustit realitu, aby se člověk nezamotal. Kniha je o touze, hledání lásky a jakéhosi smyslu bytí. (a pokud plánujete její četbu, doporučuji si předem uvařit kávu, protože na ni budete mít chuť. kdo četl, ví o čem mluvím)

Židovské vtípky

4. února 2017 v 11:30 | Loluo |  Ðeníčky
Místo čtvrtka stráveného nudou a vysedáváním ve škole jsem jela s rodiči a bratrem do Německa pro druhého bratra, který tam posledního půl roku studoval. Jeli jsme obytným autem, co táta, jako obvykle, splašil na nějakém bazaru. Možná si dokážete představit, jaká retro kraksna to je.
Cesta byla fakt dlouhá. Natolik, že jsem se dokonce podívala na dva filmy, což bych normálně nedělala. Zbytek cesty jsem poslouchala hudbu, bavila se s bratrem a snažila se nepoblít ty krásně zažloutlé záclonky na okně.


TT - fanatismus (náboženství)

21. ledna 2017 v 18:15 | Loluo
Stát se fanatikem není těžké. Člověk může být inteligentní, vzdělaný a dobrosrdečný jak chce, ale to mu nepomůže. Nechá se ovlivnit tak, že mu to naruší zdravé uvažování a chování, a hlavně - přes jeho názor, svatou pravdu, nejede vlak.
Vyrůstala jsem (a stále rostu) s náboženským fanatikem. Museli jsme chodit na shromáždění, do služby, na přednášky, studovat bibli, modlit se před každým jídlem. (A taky pravidla Neměl bys s nikým chodit a můžeš až po svatbě.) Nikdy jsme neslavili narozeniny, velikonoce ani vánoce a nic s tím spojeného. Je to zvláštní, ale když se do toho člověk narodí a vyrůstá v tom, přijde mu to jako samozřejmost.
Tohle je normální, v tomto náboženství takto dané. Jenže vše začalo přerůstat do enormních rozměrů - nesmíš vstoupit do kostela nebo jiných sakrálních prostor, žádné lebky a kostry (=satan), víly, andělé, čerti, mikuláši, elfové, draci, skřeti, fantasy filmy a knihy, žádné animované seriály jako např. Simpsonovi, žádná hudba o alkoholu, drogách, sexu a satanovi (takže třeba Black Sabbath nebo Ac/Dc), neexistují vtipy o bohu a svatém písmu. Nesmíš se bavit s tímhle, nemůžeš dělat tohle, zapomeň že si oblečeš... Všechny moje knihy, hračky, obrázky a věci, co se mu zdály pod vlivem satana mi zničil. Nejlíp je spálil, roztrhal nebo odvezl hodně daleko.
Nemůže spát u některých lidí a brát si určité věci domů, protože mu pak straší v bedně. Dokonce si myslí, že se určití lidi (podle něj zvaní spiritisti) mohou napojovat na druhé, ovlivňovat jejich konání, přetahovat je na stranu zla a blabla.
Kdybych měla někdy nehodu a potřebovala transfuzi krve, raději by mě nechal umřít, než abych v sobě měla cizí krev. (protože je to prostě PROTI)
U nás doma je hodně věcí o kterých se prostě nemluví, za žádných okolností. Za ta léta kvůli tomu vzniklo spoustu sporů a rozepří a velká část mé rodiny se spolu nebaví. Občas mě to sužuje, je mi všechno líto. Často musím lhát a mlžit, nebaví mě to, cítím se kvůli tomu zle.
A tohle vše jen kvůli jednomu fanatikovi. Mrzí mě, že to takto píšu, protože ho mám ráda, přece jen je to můj rodič.
- díky tomuto mohu říct, že fanatismus chápu. Vím, jak se fanatik chová a co prožívá. Kéž bych však věděla jak ho z toho dostat ven..

TBR leden 2017

8. ledna 2017 v 16:51 | Loluo |  Knihy

TBR neboli To Be Read, co chci přečíst za měsíc leden. Na konci měsíce napíšu zhodnocení toho, co jsem stihla přečíst a moje dojmy z knih. Jsem zvědavá, jak se to bude vyvíjet. Před tímhle článkem jsem stihla přečíst už tři knihy, do konce měsíce zbývá 20 dní.

1. Sofiin svět - Jostein Gaarder
Tahle kniha mi dává zabrat už měsíc a dočíst ji bude můj hlavní cíl. Jsou to stručné dějiny filozofie zpracované do příběhu, který se odehrává v pozadí. Knihu mi půjčil můj učitel ve škole, protože do mě nejspíše vkládá naději, že splním jím nedosažené a dotáhnu to někam dál. (haha)

2. Některou z knih, které jsem si stáhla zde - databook
Jsou tam celkem capoviny, ale dá se vybrat i kvalitní četba (mají snad veškeré Čapkovo dílo:D).

3. Pán prstenů, Společenstvo prstenu - J.R.R. Tolkien
Nedělám si neděje, že bych mohla tuhle knížku dočíst, ale ráda bych v ní do konce měsíce alespoň trochu pokročila. Sice mě nebaví, ale chci jí dát šanci, protože Tolkien, proboha! Podle mě je naprosto geniální autor, i Pán prstenů je naprosto geniální dílo a já si ho chci přečíst. (a skrytě doufám, že se mi bude líbit)

Toť vše k mému plánu na leden. A co váš plán?
Mějte se hezky.

Knižní výzva 2017

30. prosince 2016 v 16:34 | Loluo |  Knihy

Sotva jsem se místo pětky naučila psát šestku a už se to musím zase přeučovat na sedmičku! Čas je neúprosný.
Minulý rok jsem si dala jako výzvu 50 knih a tu jsem.... tadadááá, nesplnila. Z části kvůli tomu, že jsem přečetla pár hodně tlustých knih, které by jinak vydaly za tři knihy. A z té větší části proto, že jsem dlouho nečetla.
Tento rok moje výzva činí 70 knih.
22 % splněno

Pamatuj, že pod vším masem máš taky kostlivce

18. prosince 2016 v 11:56 | Loluo |  Ðeníčky
Ahoj. Za pár hodin odjíždím zpátky do školy, ale nejraději bych zůstala doma, koukala se z okna a ten mráz si jen představovala. Před měsícem jsem začala bydlet na privátě a jestli si někdo myslel, že mi tak odstartovala jedna velká party, byl trochu vedle. Spolubydlící si to fakt užívají, mě to přijde přemrštěné, trapné? zbytečné a možná dětinské.
Celá chodba smrdí jako tráva, všude se válí nedopité lahve, popelníky přetékající vajgly.. z toho se mi zvedá kufr. Takže v křeslech na chodbě se nezdržuji. To samé je ta malá nechutná kuchyňka, kde není ani místo na přípravu jídla, které se proto musí dělat prakticky ve vzduchu nebo na zemi. O koupelně mluvit nebudu, raději. Jediné čisté místo je snad jenom můj pokoj.
Čili, můj plán zní takto - možná v sedm večer bych mohla přijet, zavřu se do pokoje s čajem, trochu tam uklidím a půjdu dělat klauzury (to jsou úkoly-kresby, které nám zadali před měsícem a je to něco jako naše pololetní práce. ty se potom obodují a jsou vystavené ve škole. prostě brr). Skvostné.


Nemůžu uvěřit, že to říkám, ale vážně se těším na to volno. Včera jsem šla utratit veškeré své peníze za knihy. Budu hezky doma, ve svém - oproti privátnímu - obrovském a teplém pokoji, nebudu muset s nikým mluvit, modelovat.. budu jen kreslit a číst. Pociťuji nával štěstí.
Už se těším, až se na dva týdny zbavím těch dvou pitomců, kteří jsou se mnou na oboru. Nikdy bych si nemyslela, že dva lidi dokážou takhle otrávit vzduch. Ať si zacpávám uši jak chci, ignoruji je, snažím neposlouchat nebo se snížit k jejich vtipům a začlenit se do konverzace - zby-te-čné.

Koho máte ve svém životě nejradši a proč?
Mějte se hezky.

Kam dál

,,Za co běžíte? Za práva žen?" - ,,Chtěl jsem si jen zaběhat.."